sv. Jiří v Pivíně

Naše malebná obec Pivín se rozkládá na Hané, přibližně na půli cesty mezi městy Prostějov a Kroměříž.

První písemná zpráva je z roku 1321, kdy král Jan Lucemburský tehdejší ves zastavil Jindřichu ml. z Lipé jako věno Anežky z Blankenheimu. Později byla ves v držení několika feudálů. 

Zmíním alespoň moravského šlechtice Jana Žalkovského z Žalkovic, který patrně poprvé užíval název „Černé městečko Pivín“, který se natolik vžil, že byl uváděn ještě ve 20. století na obecních razítkách. Jak tento původní název vznikl, není známo, snad podle tehdejšího lesa – ten se kdysi táhl od Pivína přes "Kandiju" až k Dobromilicím.

O kostele v Pivíně se dovídáme v listině z roku 1519. Kostel byl pravděpodobně dřevěný a již tehdy zasvěcený sv. Jiří.

V období třicetileté války, konkrétně v roce 1623 se přes Moravu přehnali Turci, kteří Pivín vydrancovali a vypálili, kostel však jenom vydrancovali. Druhou vlnu pohrom třicetileté války zažila Morava, a tedy i Pivín, v roce 1642, kdy zde prošli Švédové. Ves byla opět vydrancována a vypálena. Kostel ale zůstal stát. Lidé hladověli, vše zůstávalo zchátralé. Bylo proto velkým štěstím, že se majitelem Pivína stal (od roku 1661) premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Premonstráti byli dobří hospodáři a dovedli se o své lidi postarat - jak rozdílný pohled dle našich naučených školních znalostí nejen z četby Aloise Jiráska.....

Od roku 1661 je kostel katolický. Opat Bernard Wanke podpořil i postavení nového barokního kostela sv. Jiří (1712-16), který se stal dominantní stavbou v "městečku". Při severní straně kostelní zdi stojí kaple Panny Marie, u které je ctěný vodní pramen a Pivín se stal vyhledávaným mariánským poutním místem.

K farnosti Pivín spadá i obec Skalka, – s jistě velmi prozřetelně zasvěcenou kapličkou Janu Křtiteli, jelikož ve Skalce jsou provozované lázně se čtyřmi volně přístupnými prameny unikátního složení.

JČ - použity volně dostupné informace + zpracované info P. Gazdy a V. Horáka