Stopy války
Od konce 2. světové války uplynulo už více jak 70 let, přesto na pivínském kostele dodnes najdeme stopy po válce. Některé jsou skryté - jsou to ohořelé trámy ve věži v blízkosti zvonů. Zde si můžete prohlédnout jejich fotografii:
Dobře viditelná připomínka bojů z konce války se nachází i přímo před očima každého, kdo vstupuje do kostela. Na dveřích, asi 70 cm od země, lze spatřit nevelké vypálené místo. Jak k tomu došlo?
Ve čtvrtek 3. května 1945 při bojích mezi německými a ruskými vojáky o Pivín, zasáhl zápalný granát věž kostela a ta začala hořet.
Dále nechme vypravovat očitého svědka P. Josefa Pullera, jak tuto událost poté zaznamenal v Pamětní knize farnosti Pivín: Lidé chtěli hasit, třebaže se střílelo, ale Rusové nedali a tak jsme museli bezmocně přihlížet, jak věž hoří čím dál tím více. Poněvadž bylo nebezpečí, že oheň zachvátí také střechu kostelní a oltář, šel farář do kostela, odnesl ze svatostánku Sanctissimum na faru do knihovny na stůl, hospodyň s několika sousedy odnášeli z komory ve věži a ze sakristie paramenta, svíce a nářadí na faru do velké světnice, aby zabránili větší škodě. Zatím z hořící věže padaly kusy, hořící trámy před hlavní dvéře, o něž se opřely, takže i dvéře začaly hořet. Tomu zabránil Toník Soldánů, který se nebál odhazovat hořící trámy a tak zachránil dvéře. Jen na jednom místě ohořelé místo označuje, jaké nebezpečí hrozilo. Naštěstí střecha se nechytla, ačkoli průchod na půdu byl otevřený z věže. Trámy ve věži, na nichž byly zavěšeny zvony, také shořely i hodiny. Dřevěné části tlely dále a když na třetí den znovu se ukázal kouř a hořely schody, tu zasáhli hasiči a oheň uhasili.
